4. zastavení

Bývalé louky a jejich okolí v údolí Ponávky mezi jehnickou zastávkou a tímto místem byly po dostavění nové železnice využity pro chatovou zástavbu a zahrádky. Ponávka v těchto místech byla dříve biologicky významným tokem, oživeným živočichy citlivými na čistotu vody, jako raky nebo střevlemi. Postupným znečišťováním vody se vodní organismy silně ochuzovaly. Začátkem devadesátých let byl podél Ponávky vybudován kanalizační sběrač (kolektor) od Kuřimi, který odvádí odpadové vody, a tak se v Ponávce znovu objevili raci, rejsec vodní a další živoči­chové. Průběh kolektoru je patrný podle krytů šachet podél stezky, jeho stavba negativně poznamenala zejména louky mezi jehnickou zastávkou a rybníčky u Vránova mlýna.

Vodní nádrž nad ohybem Ponávky vznikla nechtěným zahrazením toku nad jejím soutokem s Drážním potokem při stavbě nedaleké jednokolejné železnice Brno–Tišnov (Tišnovky). Tento neplánovaný zásah do krajiny se paradoxně stal vítaným obohacením místa, sídlem mnoha zajímavých rostlin a živočichů. Nádrž je také využívána rybáři. Ponávka nad nádrží tvoří několik ramen, mezi nimiž vyrůstají lužní porosty, především vrb a olší. V podrostu je nápadný statný tužebník jilmový s bílými květy a velké listy devětsilu, svérázným savčím obyvatelem je hrabošík podzemní, z ptáků cvrčilka říční.

Lesy na pahorcích kolem celé stezky patří druhému a třetímu vegetačnímu stupni: dubovo-bukovému a bukovo-dubovému. Všechny jsou však silně ovlivněny lidským hospodařením a o původním složení svědčí pouze ojedinělé staré duby nebo buky. Jedle již téměř úplně zmizely, velké plochy zaujímají druhotné smrčiny, častá je i borovice lesní, z listnáčů habr. Z větších zvířat se častěji setkáme zejména se srnčí zvěří. Spíše podle stop nebo nor je možné zjistit i přítomnost divokých prasat, lišky, jezevce, z ptáků se pravidelně vyskytuje káně lesní a mnoho druhů běžných zpěvných ptáků.

Po opuštění tohoto místa po stezce směrem do Lelekovic opouštíme Řečkovicko -kuřimský prolom, což je komunikačně významná sníženina vedoucí ze severního okraje Brna, přes Kuřim a Lipůvku až k Jinačovicím. Vedla tudy slavná a známá obchodní trstenická stezka, jež spojovala podél řek Svitavy a Loučné nejen Čechy s Moravou, ale především Orient s Baltem. A dostáváme se na Adamovskou vrchovinu.

Další úsek směrem do Lelekovic
Stezka Zdraví vede podél břehů říčky Ponávky dál, kde se asi po 200 m napojuje na červenou turistickou značku (pozor, na tomto úseku začíná náročnější lesní terén). Přes louku U Moudrého výra a po překročení říčky se dostanete na lesní cestu, kde se objeví asi po 700 m první chatky patřící do katastru Lelekovic. Dále se probojujete postupně se rozrůstající novou zástavbou lelekovických domů, kolem kopce Strážná (369 m) směrem na lelekovické náměstí s posledním virtuálním zastavením Stezky zdraví.